Testování stability sněhové pokrývky

Při kritických lavinových podmínkách se může nestabilita sněhu projevit vytvářením trhlin, zvuky propadnutí "vumm" nebo spontánními lavinami. Zda tyto varovné indikátory zpozorujete nebo ne, v lavinovém terénu je v mnohých případech užitečné ověřit a vyhodnotit strukturu a stabilitu sněhu vykopáním profilu a otestováním jeho stability. Kdy takové případy můžou nastat?

• Napadlo kritické množství nového sněhu a nejste si jistí lavinovou situací v dané oblasti.
• Probíhají dlouhotrvající nebo velmi výrazné změny teploty a počasí a negativně vplývají na stabilizaci sněhových vrstev.
• Vyrazili jste do nové destinace a chcete si ověřit, zda se lavinová předpověď shoduje ze situací v terénu. Nebo jste na místě, kde se lavinová předpověď nevydává vůbec.
• Pohybujete se na velkých svazích se sklonem nad 30°.
• Z předpovědi víte o nebezpečných dlouhotrvajících slabých vrstvách ve sněhu.

Testování stability

I pro zkušené skialpinisty je doporučené pravidelné testování stability sněhové pokrývku a zkoumání struktury sněhu. Nicméně pozitivní výsledek testu by nikdy neměl být jediným důvodem pro vstup na určitý svah. Vykopaný sněhový profil může potvrdit, upřesnit nebo změnit počáteční dojmy. K zjištění stability se používají testy, které spočívají v izolování sněhového bloku, který je poté postupně zatěžován, hlavně shora.

Výběr místa pro testování

• Vyberte bezpečné místo, ideálně bez objektivního rizika a s mírně podprůměrnou výškou sněhové pokrývky v dané oblasti.
• Testovací místo by mělo co nejvíce odpovídat nebezpečným svahům, kde předpokládáte riziko a po kterých pojedete. Orientace a sklon svahu by se měli co nejvíc přibližovať nebezpečným svahům, ale na prvním místě je bezpečnost.

Před samotným testem stability si musíme vykopat sněhový profil a vykonat test tvrdosti jednotlivých vrstev sněhu. Nejprve si vhodném místě si lopatou vytvoříme zhruba 2 metry širokou sondu do sněhu. Minimální hloubka je 1 metr od povrchu sněhu. Sleduj víc ve videu s Janom Kořínkom.

Dva druhy kompresních testů stability

Obvykle postačuje připravit blok sněhu do hloubky 1-1,5 metru. Hlubší vrstvy je pro člověka těžké ovlivnit.

Pro vyvolání deskové laviny je nutné, aby došlo k lomu v slabé vrstvě a k jeho následnému šíření.

Kvalitní testy stability zohledňují obě tyto vlastnosti, i když v různé míře. V současnosti se nejčastěji používají:

• Kompresní test = CT (Column Test) – Když je sníh sesednutý a má více homogenní strukturu (např. jarní podmínky), stačí nám kompresní test sloupce 30 x 30 cm.
• Rozšířený kompresní test = ECT (Extended Column Test) – Pro odhalení nebezpečného svahu v případě prašanu (deskové laviny) potřebujeme širší sloupec 90 x 30 cm.

Interpretace výsledků, stejně jako samotné testy, vyžaduje určitou praxi.

Hlavní rozdíl mezi klasickým kompresním testem a rozšířeným kompresním testem je šířka testovacího bloku. Pro lepší vyhodnocení šíření zlomu na kritické vrstvě používáme blok o rezměrech 90 x 30 cm.

Vyhodnocení stability v obou případech probíhá téměř stejně. Postupujeme provedením 30 poklepů na list lopaty, vždy 3 x 10 s postupně se zvyšující silou, dokud sloupec nepraskne nebo neprokáže známky nestability. Cílem je posoudit pevnost sněhu a identifikovat energii potřebnou k vyvolání prasknutí. 

Jak postupujeme? 

• 10 poklepů od zápěstí
• 10 poklepů od loktu
• 10 poklepů celou paží od ramene

Síla poklepů v dané sérii by měla být stejná a poklepy nevykonáváme silou. Využíváme při tom přirozený pád ruky na list lopaty silou gravitace.

Jak výsledky kompresních testů interpretujeme? 

Interpretace spočívá v posouzení chování sněhové pokrývky během testování. Klíčové ukazatele, které je třeba zvážit, zahrnují:

• Počet poklepů potřebných k uvolnění sněhového bloku na kritické vrstvě – používáme při CT i ECT.
• Způsob uvolnění sněhového bloku na kritické vrstvě – typ zlomu – používáme převážně při ECT.

1. V první řade zaznamenáme počet poklepů na list lopaty potřebných k vyvolání prasknutí:

• Pokud sloupec praskne snadno do 15. poklepu, naznačuje to existenci slabé vrstvy a nebezpečné lavinové podmínky.
• Pokud sloupec praskne mezi 15.-30. poklepem, podmínky vyhodnocujeme jako podezřelé a k vyhodnocení situace přidáváme způsob šíření praskliny.

2. Jaké jsou způsoby šíření praskliny a hodnocení zlomové plochy

Při vyhodnocení se můžeme setkat s jednodušší verzi hodnocení zlomu a taky s podrobnější. Ta jednodušší, kterou častěji vídáme v našich končinách hodnotí zda zlom:

• Propaguje – zlom nebo prasklina se šíří horizontálně po celé šířce sloupce/bloku. Je to znak nebezpečné situace.
• Nepropaguje – zlom je přítomný ale nešíří se po celé šířce sloupce/bloku. Je to znak podezřelé situace.

Složitější hodnocení používané zejména v Severní Americe a Kanadě hodnotí zlomy/praskliny následovně: 

• Postupná komprese vrstev (Progressive Compression) – vrstvy sněhu se poklepáváním stláčejí, deformují, ale nevytváří se horizontální praskliny. Je to převážně znak bezpečné situace.
• Odolný zlom (Resistant Planar) – Horizontální zlom, který je ale odolný, vyžaduje víc poklepů k uvolnění sloupce/bloku a nesjíždí lehko po kritické vrstvě. Je to znak podezřelé situace.
• Náhlý zlom (Sudden Planar) – Horizontální zlom, který se uvolní lehko po určitém poklepu a celý sloupec/blok se uvolní a sjede po kritické vrstvě. Je to znak nebezpečné situace.
• Náhlý rozpad (Sudden Collapse) – Náhlý zlom, který se uvolní lehko po určitém poklepu a způsobuje rozpad nebo sesypání sloupce/bloku kvůli nekompaktní vrstvě sněhu umístněné na kritické vrstvě. Je to znak nebezpečné situace.
• Nepravidelný zlom (Non-planar Break) – Zlom, který se nešíří horizontálně, ale vertikálně nebo do nepravidelných směrů. Je to znak podezřelé situace.

Jak můžou vypadat výsledky testů v našich končinách?

• CT @14 = Klasický kompresní test vykazuje zlom při 14. poklepu a je to znak nebezpečné situace.
• CT @25 = Klasický kompresní test vykazuje zlom při 14. poklepu a v případě, že zlom náhlý a pravidelný, je to znak podezřelé až nebezpečné situace a výsledek je dobré ověřit ješte vykonáním ECT.
• ECT P @24 = Rozšířený kompresní test vykazuje zlom, který propaguje (šíří se) po celé šířce bloku a je to znak znak nebezpečné situace. K uvolnění sněhové vrstvy je zapotřebí silnější zatížení, ale když se uvolní, může se uvolnit celý svah.
• ECT N @27 = Rozšířený kompresní test vykazuje zlom, který nepropaguje a je to znak podezřelé až bezpečné situace. Při velkém dodatečném zatížení existuje malá šance na uvolnění části svahu.