Teplá zima 2023/2024: sněhové kontrasty, lavinová rizika a nadějné vyhlídky

Se začátkem nové zimní sezóny 2024/2025 se můžeme ohlédnout za sněhovými podmínkami a lavinovou aktivitou té sezóny minulé. Přinášíme vám unikátní přehled, jaká byla zima na mnoha místech po světě. Rozebereme si sněhové podmínky v České republice, Slovensku, střední Evropě, Severní Americe, ale i v Japonsku.

Zima 2023/2024 na severní polokouli přinesla pestrou paletu sněhových a atmosférických jevů. V Evropě a Česku se zima začala formovat počátkem listopadu, kdy dorazily první sněhové vločky. Během zimy jsme však také několikrát zažily významné tání a výrazné oteplení a často velké přívaly deště, které zasáhly mnohé regiony několikrát během zimní sezóny.

V Česku se první výrazné sněhové srážky objevily až koncem listopadu, kdy došlo k náhlému ochlazení, ale sezónní sníh se objevoval nerovnoměrně a zejména v horských oblastech. Několik období tání, zejména kolem Vánoc a během teplých lednových dnů, sněhovou pokrývku podstatně narušilo. Velmi špatný na sníh byl hlavně únor, kdy bychom naopak z dlouhodobých měření očekávali nejvíce sněhu za zimu. Jarní měsíce přinesly opět mírné sněžení a dočasný nárůst pokrývky​.

Zima byla v Česku v řadě ohledech extrémní, a to jak teplotně, tak srážkově. Podle zprávy ČHMÚ byla zima 2023/2024 druhá nejteplejší hned po sezóně 2006/2007, kdy především únor 2024 se stal nejteplejší v historii měření s odchylkou +6,1°C od dlouhodobého průměru. V Karviné dosáhla nejvyšší teplota 18,7 °C dne 27. února. Přitom právě únor by měl patřit mezi tři nejchladnější měsíce v roce.

Na druhou stranu byla zima nejbohatší na srážky, kdy spadlo o 60 % více, než je dlouhodobý průměr. Srážky ale bohužel padaly často ve formě deště a ne jako sníh. Nejvíce sněhu jsme zaznamenali na Šumavě, a to „pouze“ 175 cm. Lehko si tak můžeme domyslet, kolik sněhu bychom měli, kdyby srážky padaly při nižších teplotách. 

Na Slovensku byla situace podobná jako v Česku. Únor byl také nejteplejším měsícem zimy, kdy maximální teplota dokonce překonala tu českou (19,2°C). První sníh na Slovensku byl zaznamenán už v říjnu na vrcholcích hor, přičemž sněhová sezóna končila postupným táním v polovině dubna v nižších polohách a později v květnu ve vyšších horských oblastech.

Nejbohatším měsícem na srážky byl leden, kdy v Tatrách napadlo místy až 60 cm sněhu během jednoho týdne, což významně ovlivnilo lavinové riziko. Větší nadmořská výška Tater zajišťovala dostatek sněhu v průběhu sezóny ve výškách nad 1 500 m, zejména v Nízkých a ve Vysokých Tatrách. Zatímco v nižších nadmořských výškách pod 1 000 m sníh často odtával během teplejších období, kdy často také pršelo.

V Tyrolsku přinesla zima výkyvy teplot, ale i sněhových podmínek, které výrazně ovlivnily lavinové riziko i možnosti skialpových túr. Sezóna začala silným sněžením v listopadu, kdy po teplém říjnu nastalo ochlazení a sníh pokryl jižní svahy do výšky cca 30 cm, místy dokonce až půl metru. Tato první sněžení nám udělalo samozřejmě velkou radost, protože umožnilo brzké lyžovačky, ale zároveň se zvýšilo riziko lavin, protože sněhová pokrývka nebyla ještě dostatečně zpevněná. To se projevilo prvními lavinovými nehodami už 4. listopadu nedaleko Söldenu v Tyrolsku. Naštěstí však bez obětí.

Další silné sněžení následovalo až v únoru, kdy výška sněhové pokrývky opět dosáhla nadprůměrných hodnot. Na jaře se sněžení opět vrátilo v dubnu a v květnu, což umožnilo tradiční jarní skialpové túry. I v Tyrolsku byla zima celkově nadprůměrně teplá s odchylkou +2,5 °C. Zároveň vznik nestabilních vrstev způsobil několik lavinových incidentů – celkem bylo hlášeno 21 lavinových nehod, včetně několika s tragickými následky.

Rekordní sněžení ve švýcarských Alpách – naděje pro ledovce

Důvod k optimismu nám přinesla zpráva projektu GLAMOS, který se zaměřuje na monitorování švýcarských ledovců. Zima přinesla do švýcarských Alp výrazný nárůst sněhových zásob, což je vítaná změna po suchých zimách v letech 2022 a 2023. Na 14 měřených ledovcích dosahovala průměrná výška sněhu mezi 3 až 6 metry, což je o 31 % více než průměr z let 2010–2020, a na třetině lokalit byly zaznamenány rekordně vysoké hodnoty výšky sněhu. V oblastech Ticino a Engadin padly historické rekordy v zimní akumulaci sněhu, a podobně i v západním Švýcarsku se sněhové vrstvy zařadily mezi nejvyšší hodnoty vůbec. Díky těmto bohatým sněhovým zásobám byla během letních měsíců větší šance na zmírnění ledovcové tání, což je klíčové pro udržení vodních zásob na ledovcích.

Významné teplo a jiné extrémy v Severní Americe

Zima 2023/2024 v Severní Americe se zapsala jako nejteplejší zaznamenaná zima ve Spojených státech, s teplotami výrazně nad dlouhodobým průměrem. Tento teplotní nárůst byl ještě na řadě míst spojený s podprůměrnými sněhovými srážkami, zejména v oblasti Středozápadu a částech severovýchodu USA. Přestože dlouhodobě meteorologické podmínky sněhu moc nepřály, tak se v polovině ledna část země potýkala s několika významnými sněhovými bouřemi, které přinesly přívaly sněhu od jihu až po severovýchod. Na začátku února zasáhl oblast Colorada, tzv. Pineapple Express (jev který přináší velké množství vzdušné vlhkosti z Havajských ostrovů), který sem přinesl silné sněžení. Ten samý jev však především v západní části Kalifornie zapříčinil silný déšť a záplavy. Očekávalo se, že silný jev El Niño ovlivní zimní počasí napříč kontinentem, což se také projevilo v neobvyklých teplotních a srážkových situacích.

Navzdory celkově teplé zimě některé horské oblasti zaznamenaly nadprůměrné sněhové srážky. Například v Jackson Hole ve Wyomingu byla zimní sezóna 2023/2024 charakterizována pomalým začátkem, ale silné sněžení v únoru a rekordní březnové srážky vedly k celkovému nadprůměrnému množství sněhu. V období od prosince do března napadlo v horských oblastech 447 palců (11,35 m) sněhu, což je více než dlouhodobý průměr 312 palců (793 cm) pro toto období.

Mezi lyžařskými středisky v USA vyniklo Alyeska Resort na Aljašce, které během sezóny 2023/2024 zaznamenalo nejvyšší množství sněhu. S celkovým úhrnem úctyhodných 738 palců (18,7 m) sněhu se Alyeska stalo králem sněhových srážek této zimy.

Mekka freeridu - Japonsko a zima 2023/2024

A nakonec se podíváme na tradiční mekku freeridu s pověstným hlubokým prašanem, a tou je Japonsko. Zejména v oblasti Hokkaido a v lyžařském středisku Niseko, byla zimní sezóna tradičně bohatá na sněhové srážky, i když zdaleka se nejednalo o nejlepší zimu. Ani Japonsku se nevyhnuly nadprůměrné teploty, ale i přesto jsme v řadě oblastech zaznamenali velké sněhové přívaly. Intenzivní sněžení v lednu a únoru vytvořilo vynikající podmínky pro lyžování, přičemž některé oblasti zaznamenaly téměř dvojnásobek průměrného sněhového přírůstku díky vlhkým větrům od Tichého oceánu. V lednu během jednoho dne napadlo dokonce až 60–70 cm nového sněhu. Celkově jsme však za celou sezónu mohli naměřit kumulativně přes 8 m nového sněhu. Přesto japonská meteorologická služba označuje tuto zimu jako sněhově podprůměrnou.

V Kanadě bylo minulou zimu zaznamenáno celkem 27 úmrtí způsobených lavinami, což je skoro dvojnásobek oproti předešlé sezóně. Nejčastější aktivitou, spojenou s lavinami, je backcountry lyžování (skialpinismus), kde došlo k největšímu počtu nehod. Provinčně bylo nejvíce nehod zaznamenáno v Britské Kolumbii. Konkrétně zde došlo k 20 smrtelným lavinovým incidentům, zatímco v provincii druhé v pořadí, Albertě, byly zaznamenány 4 lavinové oběti.

V USA bylo celkem hlášeno 16 smrtelných lavinových nehod, což je skoro polovina proti předešlé sezóně. Největší podíl na těchto nehodách má opět backcountry lyžování (skialpinismus). Z pohledu jednotlivých států vykazuje nejvyšší počet smrtelných incidentů Idaho (3 případy), následované Aljaškou a ostatními státy s dvěma incidenty. 

Evropa má nejvyšší počet obětí v porovnání s USA a Kanadou, a to s celkovým počtem 75 úmrtí. V porovnání s předchozí sezónou však došlo skoro k  25% poklesu. Nejvíce smrtelných lavinových nehod je hlášeno ze Švýcarska, které zaznamenalo 19 obětí, následuje Francie s 16 oběťmi a Itálie s 13 oběťmi.

Řada Francouzských obětí a všechny Švýcarské bohužel v systému neevidují aktivitu, při které byla lavina iniciována, proto neznámému mechanismu spuštění laviny náleží první místo. Další nejčastější příčinou spuštění lavin v Evropě je také backcountry lyžování (skialpinismus), které tvoří velkou část z hlášených obětí. 

Co se týče lavin v Česku, tak i zde bylo zaznamenáno několik lavin. Není bez zajímavosti, že tentokrát spadly na nečekaných místech. Kromě jedné laviny způsobené desetičlennou skupinou skialpinistů, kteří naštěstí vyvázli s lehkými zraněními, se v Krkonoších evidovaly jen samovolné laviny bez obětí. V Krkonoších zaznamenala horská služba minimálně 18 lavin. Laviny spadly jak na tradičních drahách jako jsou Kotelní jámy, Obří důl, Pramenný důl nebo Bílé Labe, ale také na méně častých místech jako je stará sjezdovka Šušmaňák v Černém dole nebo Richtrovy boudy (kde je posledních pár let lavinová aktivita častější).

Svou lavinovou událost si ale zažila i Šumava, konkrétně jezerní stěna Černého jezera. Tuto lavinu si 8. 12. 2023 na sebe utrhl mladý lyžař, ale naštěstí vyváznul bez zranění. Naši Slovenští bratři měli o poznání krušnější zimu, oproti předchozí zimě evidují nárůst lavinových incidentů z 23 na 35, přičemž většina se stala v Západních Tatrách. Bohužel byly zaznamenány dvě oběti, což je na druhou stranu o čtyři méně než v předchozí sezóně.

Sezóna 2023/2024 byla z hlediska sněhu plná kontrastů. Zatímco některé výše položené horské oblasti těžily z nadprůměrných sněhových srážek a dlouhé sezóny, níže položené regiony se musely smířit s poklesem sněhové pokrývky a čelit výzvám spojeným s teplejšími a deštivějšími zimami. Optimismem nás může naplňovat především pozitivní nárůst sněhu na švýcarských ledovcích a s tím spojené jejich menší tání. Přestože jsme zaznamenali na řadě míst úbytek sněhu, tak lavin padalo stále dost a často s tragickými následky.

Nechme se překvapit, jakými sněhovými úhrny nás obdaruje přicházející zima 2024/25 a doufejme, že poučených freeriderů přibývá a obětí lavin tentokráte zase ubyde.

Na tomto místě bychom chtěli poděkovat Robertu Dlouhému, lavinovému preventistovi horské služby Krkonoše za detailní informace o lavinové situaci v Krkonoších. 

• www.chmi.cz/files/portal/docs/tiskove_zpravy/2024/TZ_zima2023_2024_0403.pdf
• blog.laviny.sk/?p=12325
• en.wikipedia.org/wiki/2023%E2%80%9324_North_American_winter
• www.weather.gov/pah/Winter2023-2024ClimateSummary
• www.mountainweather.com/2024/04/snowfall-summary-for-winter-2023-24/
• www.snowstash.com/news/2024/5/most-snowfall-during-season-usa
• www.snowjapan.com/japan-daily-snow-weather-reports/Niseko-Now
• www.niseko.ne.jp/en/news/how-much-did-it-snow-in-niseko-in-winter-2023-24/
• doi.glamos.ch/pubs/winterrep/winterrep_2024.pdf
• www.slf.ch/de/lawinenbulletin-und-schneesituation/winterberichte/winterbericht-202324/
• www.zamg.ac.at/histalp/download/newsletter/HISTALP_AT_Winterbericht_2023_2024.pdf
• www.avalanches.org/fatalities/
• avalanche.org/avalanche-accidents/
• avalanche.state.co.us/accidents/us
• avalanche.ca/incidents

Autoři článku jsou Roman Juras a Vojtěch Moravec z Katedry vodního hospodářství a environmentálního modelování (KVHEM) na ČZU v Praze. Jejich aktivity můžete sledovat taky na Instagram profilu @kvhem.

Fakulta životního prostředí na ČZU v Praze se dlouhodobě věnuje výzkumu přírody a přírodních procesů a konkrétně KVEHM se dlouhodobě zabývá především modelováním vody v krajině. Roman a Vojtěch se specializují na problematiku sněhu, jeho měření a možné rizika se sněhem spojené.